2. Mojžíšova
34 Jehova potom Mojžíšovi řekl: „Vytesej si dvě kamenné tabulky jako ty první,+ a napíšu na tabulky slova,* která se objevila na prvních tabulkách,+ které jsi roztříštil.+ 2 A přichystej se na ráno, jelikož ráno vyjdeš na horu Sinaj a postavíš se tam u mne na vrcholku hory.+ 3 Ale nikdo nesmí s tebou vyjít, a také ať nikoho jiného není vidět na celé hoře.+ A co víc, před tou horou by se neměl pást žádný brav ani dobytek.“+
4 Mojžíš tedy vytesal dvě kamenné tabulky jako ty první a vstal časně ráno a vyšel na horu Sinaj, právě jak mu Jehova přikázal, a ty dvě kamenné tabulky držel v ruce. 5 A Jehova přistoupil k tomu, aby sestoupil+ v oblaku a postavil se tam u něho a oznámil* Jehovovo jméno.+ 6 A Jehova procházel před jeho obličejem a oznamoval:* „Jehova, Jehova, Bůh* milosrdný+ a milostivý,+ pomalý k hněvu+ a hojný v milující laskavosti*+ a pravdě,*+ 7 zachovávající milující laskavost pro tisíce,+ promíjející provinění a přestupek a hřích,+ ale rozhodně nezprostí trestu,+ a přivede trest za provinění otců na syny a na vnuky, na třetí generaci a na čtvrtou generaci.“*+
8 Mojžíš ihned spěchal, aby se hluboce poklonil k zemi, a vrhl se [k zemi].+ 9 Potom řekl: „Jestliže jsem nyní našel přízeň v tvých očích, Jehovo,* prosím, ať jde Jehova* s sebou v našem středu,+ protože je to tvrdošíjný lid,+ a musíš odpustit naše provinění a náš hřích+ a vezmeš nás za své vlastnictví.“+ 10 Řekl na to: „Hle, uzavírám smlouvu: Před vším tvým lidem učiním podivuhodné věci, které nikdy nebyly stvořeny na celé zemi ani mezi všemi národy;+ a všechen lid, v jehož středu jsi, vskutku uvidí Jehovovo dílo, protože to, co s tebou činím, vzbuzuje bázeň.+
11 Ty, ty dodržuj, co ti dnes přikazuji.+ Hle, vyháním před tebou Amorejce a Kananejce a Chetity a Perizejce a Chivijce a Jebusejce.+ 12 Dávej si pozor, abys neuzavřel smlouvu s obyvateli země, do níž jdeš,+ aby se to neprokázalo v tvém středu [jako] léčka.+ 13 Ale jejich oltáře máte strhnout a jejich posvátné sloupy máte roztříštit a jejich posvátné kůly* máte podetnout.+ 14 Nevrhneš se totiž [k zemi] před jiným bohem,*+ protože Jehova, jehož jméno je Žárlivý,* on je žárlivým Bohem;*+ 15 abys neuzavřel nějakou smlouvu s obyvateli té země, jelikož jistě budou mít nemravný styk* se svými bohy*+ a budou obětovat svým bohům,+ a někdo tě jistě pozve, a jistě budeš jíst něco z jeho oběti.+ 16 Potom budeš muset brát pro své syny některé z jejich* dcer,+ a jejich dcery jistě budou mít nemravný styk* se svými bohy a přimějí tvé syny, aby měli nemravný styk s jejich bohy.+
17 Neuděláš si lité bohy [jako] modly.+
18 Máš dodržovat svátek nekvašených chlebů.+ Budeš jíst nekvašené chleby, právě jak jsem ti přikázal, sedm dnů v ustanovený čas v měsíci abibu,*+ protože právě v měsíci abibu jsi vyšel z Egypta.
19 Všechno, co první otvírá lůno, je moje,+ a — pokud jde o všechna tvá hospodářská zvířata — prvotina samce z býka a z ovce.+ 20 A prvotinu z osla máš vyplatit ovcí.+ Ale jestliže ho nevyplatíš, pak mu zlomíš vaz. Každého prvorozeného ze svých synů máš vyplatit.+ A neobjeví se přede mnou s prázdnýma rukama.+
21 Šest dnů máš pracovat,* ale sedmý den budeš dodržovat sabat.*+ V čase orby a ve žni budeš dodržovat sabat.+
22 A svůj svátek týdnů* budeš slavit s prvními zralými plody pšeničné žně,+ a svátek sklizně* na přelomu roku.+
23 Třikrát v roce se má každý muž z vás objevit před [pravým] Pánem, Jehovou,* BOHEM Izraele.+ 24 Vyženu totiž národy z [místa] před tebou,+ a tvé území udělám prostorné;+ a nikdo nezatouží po tvé zemi, zatímco třikrát v roce vyjdeš, abys viděl obličej Jehovy, svého Boha.+
25 Krev mé oběti nebudeš porážet spolu s tím, co je kvašené.+ A oběť svátku pasach by neměla zůstat přes noc do rána.+
26 Nejlepší první zralé plody+ ze své půdy máš přinést do domu Jehovy, svého Boha.+
Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky.“+
27 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Zapiš si tato slova,+ protože podle těchto slov opravdu uzavírám smlouvu s tebou a Izraelem.“+ 28 A zůstal tam u Jehovy čtyřicet dnů a čtyřicet nocí. Nejedl žádný chléb a nepil žádnou vodu.+ A on* přistoupil k tomu, aby napsal slova smlouvy, Deset slov,* na tabulky.+
29 A když Mojžíš sestoupil z hory Sinaj, stalo se, že v Mojžíšově ruce byly dvě tabulky Svědectví, když sestoupil z hory,+ a Mojžíš nevěděl, že kůže jeho obličeje vyzařuje paprsky, protože mluvil s ním.+ 30 Když Áron a všichni izraelští synové uviděli Mojžíše, tu pohleďme, kůže jeho obličeje vyzařovala paprsky, a je zachvacoval strach přiblížit se k němu.+
31 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby na ně zavolal. Áron a všichni náčelníci* ve shromáždění se k němu tedy vrátili, a Mojžíš k nim začal mluvit. 32 Teprve potom se k němu přiblížili všichni izraelští synové, a začal jim přikazovat všechno, co s ním Jehova mluvil na hoře Sinaj.+ 33 [Vždy], když s nimi Mojžíš domluvil, dával si přes obličej závoj.+ 34 Ale když Mojžíš vcházel před Jehovu, aby s ním mluvil, snímal si závoj, dokud nevyšel.+ A vyšel a mluvil k izraelským synům, co mu bylo přikázáno.+ 35 A izraelští synové viděli Mojžíšův obličej, že kůže Mojžíšova obličeje vyzařovala paprsky;+ a Mojžíš si dal opět na obličej závoj, dokud nevešel, aby s ním mluvil.+