Efezanům
4 Já, vězeň+ v Pánu, vás proto snažně prosím, abyste chodili hodni+ povolání, kterým jste byli povoláni,+ 2 s úplnou ponížeností mysli+ a mírností, s trpělivostí,+ abyste se navzájem snášeli v lásce,+ 3 s opravdovostí usilovali o zachování jednoty ducha ve sjednocujícím svazku pokoje.+ 4 Je jedno tělo+ a jeden duch,+ stejně jako jste byli povoláni v té jedné naději,+ ke které jste byli povoláni; 5 jeden Pán,+ jedna víra,+ jeden křest;+ 6 jeden Bůh+ a Otec všech, který je nade všemi a prostřednictvím všech a ve všech.
7 Každému z nás byla dána nezasloužená laskavost+ podle toho, jak KRISTUS vyměřil velkorysý dar.+ 8 Proto říká:* „Když vystoupil do výše, odvedl zajatce; dal dary [v podobě] lidí.“*+ 9 Co jiného tedy znamená výraz „vystoupil“,+ než že také sestoupil do nižších oblastí, totiž na zemi?+ 10 Právě ten, kdo sestoupil, je také ten, kdo vystoupil vysoko nad všechna nebesa,+ aby dal všemu plnost.*+
11 A dal některé jako apoštoly,+ některé jako proroky,+ některé jako evangelisty,*+ některé jako pastýře a učitele,+ 12 s ohledem na usměrňování*+ svatých, pro služební dílo, pro budování KRISTOVA těla,+ 13 dokud všichni nedosáhneme jednoty ve víře a v přesném poznání Božího Syna, k dospělému+ muži, k míře vzrůstu, který patří ke KRISTOVĚ plnosti;+ 14 abychom již nebyli nemluvňaty, zmítáni jako na vlnách+ a unášeni sem a tam každým větrem učení+ prostřednictvím lidské šalebnosti,+ prostřednictvím vychytralosti ve vynalézání omylu. 15 Ale tím, že mluvíme pravdu,*+ vyrůstejme láskou ve všem v toho,+ kdo je hlavou,+ [v] Krista. 16 Z něho celé tělo+ tím, že je spolu harmonicky spojeno a utvořeno ke spolupráci* prostřednictvím každého kloubu, který dává, co je zapotřebí, podle působení každého jednotlivého údu v patřičné míře, směřuje k růstu těla pro jeho budování v lásce.+
17 To říkám a vydávám o tom svědectví v Pánu proto, abyste již dále nechodili, právě jak chodí i národy+ v neužitečnosti své mysli,+ 18 přičemž jsou myšlenkově ve tmě+ a odcizeni+ životu, který patří Bohu, kvůli nevědomosti,+ jež je v nich, kvůli necitelnosti+ svého srdce. 19 Nechali za sebou všechen mravní smysl,+ oddali se nevázanému+ chování,* aby chamtivě+ páchali kdejakou nečistotu.*+
20 Ale vy jste se neučili, že je KRISTUS takový,+ 21 pokud jste jej vskutku slyšeli a byli jím vyučováni,+ právě jako je pravda+ v Ježíšovi, 22 že byste měli odložit starou osobnost,+ která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování a která se kazí+ podle svých podvodných tužeb;+ 23 ale že byste měli být obnoveni v síle, která podněcuje vaši mysl,*+ 24 a měli byste obléci+ novou osobnost,+ jež byla stvořena+ podle Boží vůle v pravé spravedlnosti+ a věrné oddanosti.
25 Proto nyní, když jste odložili faleš,+ mluvte každý z vás pravdu se svým bližním,+ protože jsme údy, které patří k sobě.+ 26 Zlobte se,* a přece nehřešte;+ ať slunce nezapadne nad vaší podrážděnou náladou,+ 27 ani nedávejte místo Ďáblovi.+ 28 Zloděj ať již nekrade,+ ale spíše ať koná tvrdou práci a svýma rukama koná dobré dílo,+ aby měl co rozdávat někomu, [kdo je] v nouzi.+ 29 Ať z vašich úst nevychází žádné zkažené slovo,+ ale každé slovo, které je dobré k budování podle potřeby, aby předalo posluchačům to, co je příznivé.+ 30 Nezarmucujte* také Božího svatého ducha,+ kterým jste byli zapečetěni+ pro den propuštění výkupným.+
31 Ať je od vás odňata všechna zlomyslná hořkost+ a hněv a zloba a jekot a utrhačná řeč+ spolu s veškerou špatností.+ 32 Ale staňte se jeden k druhému laskavými,+ něžně soucitnými,+ velkoryse jeden druhému odpouštějte, právě jako vám Bůh také velkoryse odpustil skrze Krista.+